V půlce ledna jsme odvezli stádo třiceti koní na zimní pastviny v Idahu, a se sedmi koňmi jsme se vypravili na jih. První den nás vítala zasněžená Nevada, další den už vyschlá Arizona. Spalující slunce, vysoké kaktusy, mexikem ovlivněná architektura. A také spousta stájí se sportovními koňmi ze severnějších státu USA a Kanady.

My strávili týdenní kliniku na ranči Lee a Marka Smith. Uprostřed arizonské pouště, kde se různě popásají stádečka krav, které se tu nevím jak dokáží uživit. Dopoledne jezdecká část na jízdárně, odpoledne práce s krávami a pak večerní lasování. Na klinice bylo celkem pouze pět studentů, takže se nám Martin o to intenzivněji věnoval.

Po Arizoně přesun do sousední Nevady, kde se v Las Vegas konala akce s názvem A Legacy of Legend. Po třech dnech uprostřed amerického centra zábavy pro dospělé přelet na Floridu.

Florida je dalším ze států, kam se na zimu stahuje velká část koňské sportovní komunity ze severnějších států, trénovat v přívětivějším klimatu. Oproti Arizoně se jedná především o “anglické” sportovce. Ostatně jsme tentokrát na východě Ameriky, tak čemu se divit.

První dva týdny jsme jezdili na koních Floridské asociace na ochranu koní, tedy na koních zachráněných často z velmi neutěšených podmínek. Kromě mladých koní na obsednutí jsme tak pracovali i s koňmi, kteří už měli nějaké jezdecké “zážitky” za sebou. Pro mne super zkušenost pracovat s takovými koňmi pod dohledem Martina. Principy jsou pořád stejné, jako při obsedání hříbat, jen člověk musí pracovat s již existující zkušeností u koně. Zajímavým zjištěním bylo to, že spousta jezdeckých problémů u koní vycházela z toho, že byli svým jezdcem žádáni o rychlejší pohyb, než si jezdec ve skutečnosti přál. Koně se s tím vypořádali různě, někteří se naučili prchat, jiní zastavit a vyhazovat, další se sice pohybovali v požadované rychlosti, ale se ztuhlým tělem očekávali, co přijde dál… Tak jsem si znovu uvědomila, jak příjemná práce je s nezkaženými koňmi. A mrzí mne, jak moc jsou lidé (včetně mě) schopni koním vzít z jejich přirozených pohybových schopností i z psychické ochoty spolupracovat s člověkem.

Další týden nás pak čekala jezdecká klinika, kde jsme se dopoledne věnovali “suché” práci na jízdárně, odpoledne pak pracovali s telaty. Cutting, stockmanship, či lasování.