Po návratu z USA, kde jsem strávila poslední měsíce v Bruneau, Idaho na Y6 Ranch po boku horsemana Martina Blacka, jsem si v prosinci 2013 užila nejen adventní rodinné pohody, ale stihla jsem také obsednout a přiježďovat dostihové koně pro Zdeňka Matysíka a pracovat s několika dalšími soukromými koňmi.
Od ledna 2014 jsem přijala práci u firmy GGH v Kuchyni na Slovensku. Firma se zabývá především chovem masného skotu a produkcí kvalitního, zdravého hovězího masa a pro manipulaci s dobytkem se rozhodla začít využívat práci koní. Z bývalého dostihového provozu zůstalo na farmě více jak dvacet plnokrevných koní, a mou prací se tak stalo obsedání mladých koní a přeježďování bývalých dostihových koní. Při ježdění koní na dvou třistahektarových pastvinách jsme kontrolovali stav stáda, vyhledávali krávy s problematickým porodem, pomáhali se sháněním stáda do odchytových ohrad. Jelikož se manipulace s krávami ze sedel koní jeví jako opravdu funkční, rozhodli jsem se s majiteli farmy, že i po mém návratu do Česka budeme nadále spolupracovat, a já se do Kuchyně budu několikrát do roka vracet v obdobích shánění stád.
V průběhu jarních měsíců jsem si udělala čas i na dvojí promítání fotek z mého pobytu v USA – divákům se akce líbila, snad pro romantické fotky nádherné přírody, či pro poučení a náhled do jihého koňáckého světa, takže se chystá další opakování (letní v Praze a zimní v Lanškrouně). Podařilo se zorganizovat i demontraci obsedání mladých koní, na kterou by měl následovat další kurz, kde se kromě dalšího obsedání plánuje především práce kolem krav (na jiných koních 😉 ). Velkou radost mi dělají i soukromé tréninky, kdy se daří navodit spolupráci mezi jezdcem a jeho koněm, ať už se jedná o ježdění pro radost, začátek sportovní kariéry, nebo o následování buckaroo tradice (v tomto případě – viz fotky – se jedná o přechod z hackamore na tzv. two rein, kdy se kůň ovládá pomocí tenkého bosalu a postupně si kůň zvyká na ovládání pákou. Vzniká tak jemná, přesná spolupráce mezi jezdcem a koněm, protože s touto pákou už jsou chyby jezdce či přílišné používání otěží okamžitě znát v reakcích koně).
Mezitím jsme si stihli odskočit i do nedaleké Anglie na kurz Martina Blacka. Článek z tohoto kurzu se objeví v příštím čísle časopisu Horseman. Krásné bylo, že ve výrazně jezdecky „anglické“ Anglii se najde velké množství lidí, v drezurních, parkurových i westernových sedlech, kteří oceňují Martinův všeobecný přístup k tréninku koní, a dokáží ho aplikovat ve své jezdecké disciplníně.
